Dlouho jsem se rozhodovala, jestli psát samostatný článek z Masters, nebo dát dohromady všechny události uplynulých dní. Vyhrála druhá možnost. Už tenhle článek píšu asi týden a dnes jsem se zasekla tím, že jsem začala plakat u We found us (trhá mi srdce vidět šťastné aliens v USA.. no přejme jim to :D), tak uvidíme, jestli ho ještě letos zveřejním.
MoR bych shrnula jedním slovem. Úžasné! Ano, čekala jsem, že to bude fajn, ale že až tak, to jsem fakt nečekala. Všude kolem byli neskutečně milí lidé, parádní atmosféra, skvělá hudba a bylo to opravdu to nejlepší odreagování. Vizovice se staly místem, kde zapomenu na starosti a prostě si jen užívám. Jak jsem psala o člověku, kterého nechci potkat, tak nakonec to vlastně ani s ním nebylo tak špatné. Ale pořád ve mně bude ta kapka něčeho, co sice nemůžu pojmenovat jako nenávist, ale blíží se to k ní. Viděla jsem po třech letech Nightwish a jsem nadšená. Víc než nadšená. Floor je naprosto skvělá zpěvačka a dohromady všichni tvoří něco neskutečného. Tahle sestava je pro ně ta pravá, řekla bych. Také jsem měla možnost vidět Within Temptation. Sharon den Adel jsem si kdysi zamilovala na první poslech a ani naživo nezklamala. Nevím, nebudu tu nejspíš popisovat každou kapelu zvlášť, protože to nemá význam, ale ještě jednu vyzdvihnout musím. A to je Xandria! Nemyslela jsem, že budou tak skvělí a byli. Fakt to byl luxusní začátek (skoro!) prvního dne.No a abych nezapomněla na mého milovaného Toníčka, který vypadá o deset let starší než doopravdy je, tak Sonata Arctica, i když jsem nic neviděla, byla taky moc boží. Jediná kapela, která mě celkem zklamala, byli Delain. Mám je ráda, ale nudilo mě to a asi jsem od toho čekala víc, ale tak.. třeba příště! :)
Co se týče spánku ve stanu, tak to hodnotím celkem kladně, protože jsem to čekala daleko horší. A světe div se, já se tam i celkem vyspala, takže jsem každý den byla ready na nová dobrodružství (je možné že tomu pomohla dávka kaiserek a gervais). Jen v sobotu mě všechno zmohlo a "už" před The Exploited jsem to zabalila a šla spát, ale stejně se mi usnout nedařilo a když už se zadařilo, vzbudili mě chlápci z vedlejšího stanu, kteří co minutu vykřikovali větu: "Jdem na štamprlu!" :D Noc ze soboty na neděli byla tedy nejkrizovější. A víte co bylo nejhorší? Neskutečná zima v noci, kdy jste museli spát ve dvou mikinách s kapucí na hlavě, zachumlaní ve spacáku a z toho neskutečná vedra každé ráno, kdy byste byli vlastně rádi za zimu, kterou jste v noci tak trpěli. Nejlepší počasí bylo podle mě v pondělí, když jsme čekaly na odvoz :D Trochu pozdě.
Dále.. minulý týden jsem dva dny strávila se svou nejlepší kamarádkou, kdy jsme skoro celou noc sledovaly televizi, pily cidery všech příchutí, zapíjely to mojitem a zajídaly slunečnicovými semínky. Celkem idylka, kdybychom se další den nerozhodly, že si vyšlápneme na jednu takovou vyhlídku, která je děsně moc do kopce. Což o to, ale také vám tam pod nohama probíhají myši a ještěrky. Chuťovka po ránu. Ale zdolaly jsme to a odměnily se velice zdravým obědem, ehm.
A momentálně se u mě neděje vůbec nic zajímavého, ale prázdniny si užívám. Čtu si do noci, pařím hry, věnuju se bráškovi a máme se skvěle vlastně oba. Ale zas tak důležité všechny mé činnosti nejsou, takže kdybyste někdo chtěli zajít na kafe, jsem tady! :D Právě mi na stůl dosedla velká můra, takže se obávám, že to budu muset ukončit a jít to tu povraždit. A abych objasnila název článku. Jedná se o kousek refrénu ze songu od Nightwish, který řvali snad úplně všichni (představte si vlnu mužských hlasů a hurónské "come, taste the wine!")
Mějte se krásně a já se zase ozvu :)
