All I want for Christmas is my Hogwarts letter.

Lezou na mě Vánoce, je to zlý.

Přesně tuhle situaci jsem čekala. Tři dny do maturáku a já ležím doma s nezastavitelným kašlem. Ještě že existují nechutně hořké kapičky, které celkem zabírají a zítra mě snad propustí do školy. Nemám na práci nic jiného, než čtení Hobita, čtení povídek a užírání se nad tím, jak neodmaturuju, protože mi utekly dvě hodiny účetnictví. No, to zas přeháním, ale vážně mě to štve. Když už to flákám, tak se snažím vychytat dny, kdy ho nemáme a buch.. nemoc si nevybírá.
O víkendu jsem byla na oslavě babičky, kde jsem málem umřela smíchy a večer po sto letech s milovanou B. na rumu. Takové dýchánky bych si nechávala líbit častěji, jen bez té otřesné zimy a Slováků. Každopádně víkend to byl opravdu fajn.
Momentálně jsem ve fázi, kdy dělám konečná rozhodnutí týkající se VŠ. V nejužším výběru nakonec skončila Praha, Brno a Hradec Králové (to abych začala sledovat dění kolem sebe). Zároveň začínám pokukovat po učebnici matiky, protože skvělý prospěch mi na přijímačky opravdu nepostačí a byla bych blázen, kdybych tomu alespoň několik víkendů nevěnovala.
Vždy si říkám se strašným nadšením, jak napíšu článek a sdělím vám všechny novinky ze svého života. Pak začnu psát, rozčílím se u tématu škola, uklidním se. Najednou se zamyslím a zjistím, že vlastně není nic, co bych měla psát. Ale když už jsem začala, tak něco vytáhnu.
Minulý týden jsem vybrakovala pokladničku. Neměla jsem žádný šetřící plán a házela jsem tam jen když mi v peněžence zůstaly nějaké drobné. Za pár měsíců se tam nahromadilo kolem čtyř tisíc. Původně to mělo padnout na nějaký ten Feel It All Package (na to, abych to doplatila jsem si asi chtěla vzít půjčku, nebo opravdu netuším jaký byl plán), ale vzhledem k tomu, že termíny jsou v nedohlednu, tak to padne na nákupy v Primarku, kam se chystáme začátkem prosince s M.
S těmi termíny v nedohlednu bych byla možná před pár měsíci nespokojena, ale momentálně jsem ráda, že mě ti čtyři nechají v klidu odmaturovat a já stihnu našetřit na nějaké to meetko. Jestli pak jejich termíny vlezou do mého prvního zkouškového, tak... Tomovi vytrhám všechny vousy pinzetou.
Jak už píšu pod obrázkem, hrozně na mě jde vánoční atmosféra. Hned o víkendu si chci vyzdobit pokoj, dát světýlka na všechna možná místa a začít péct perníčky. Jsem tak strašně ráda, že už mám skoro všechny dárky a můžu si jen užívat ten pohled z okna na padající sníh, pít horkou čokoládu a sledovat pořád dokola filmy Tima Burtona. Miluju toho chlapa a k mému překvapení ho má ráda i moje spolusedící. Co já se tam ještě nedozvím. Jo, a už mám i adventní kalendář, který má sice divný motiv, ale co.. je tam čokoláda.


To by asi stačilo, protože víc si z prstu už fakt nevycucám. Teď si jdu dát vanu, večeři a pak se nejspíš zase do něčeho začtu.
Mějte se nádherně a držte mi palce ať si neutrhnu nějakou moc velkou ostudu v pátek na plese.

<3

Listen to the beat, starrin' at our seats. I keep dancing on, they’re still playin' our song...

Pravděpodobně můj výkřik do tmy měl nějaký význam, čtvrtek jsem prožila celkem v poklidu. Zaspala jsem, tak jsem se otočila v posteli a spala dál (a ještě jsem hodila vinu na tátu, že mě nevzbudil, když chci jít do školy, celá já :D), vstala v jedenáct, přečetla jednu celou povídku (povinná četba přeci počká) a pak se jen válela a užívala si toho, že nemusím na pátek nic dělat. On mě ten smích v pátek přešel, když jsme v účetnictví začali brát nějaké pochybné věci, které nepochopím asi ani za třicet let.
V úterý jsem byla v Brně. Gaudeamus mě svým počtem lidí zrovna neuchvátil, dělalo se mi z toho vzduchu špatně a navíc mi přibyla jedna vysoká škola do mého výběru, což mě dělá ještě nerozhodnější. Nejdřív to byla jen Praha. Postupem času se k Praze přidala Olomouc. Po úterku je na mém seznamu ještě Zlín. Měla bych se asi rychle rozmyslet, než za přihlášky vypláznu tisíce. Ani bych se nedivila, kdybych nakonec skončila třeba v Brně, nebo Hradci Králové (management cestovního ruchu je takový můj malý sen, ale raději jsem to zamítla, nechci můj psychický stav trýznit ještě víc). 
V příštích dnech mě asi nečeká nic zajímavého, snad jen maturiťák za dvacet dní. Už teď se toho dne děsím, přestože asi nemám čeho. Šerpu nejspíš zahrabu někam hluboko do šuplíku, aby mi nepřipomínala blížící se maturitu. Já sama se zahrabu do teplých peřin a začnu nasávat pomalu přicházející atmosféru Vánoc. Letos jsem trošku napřed a už mám více než polovinu dárků nakoupenou a jsem ráda, protože honit se někde těsně před Vánoci.. toho jsem si užila až až v minulých letech.

No, asi jsem nesdělila vlastně nic životně důležitého, ale na sobotní večer se nenaskytly jiné plány. Nebo naskytly a já je raději odmítla, jelikož nechci přijít o život v devatenácti letech kvůli žárlivé přítelkyni. A chuť alkoholu mi momentálně také nechybí, takže čaj a weheartit pro mě je tou nejlepší volbou.

Dobrou noc.<3