neděle 26. dubna 2015

Spread your wings across the universe.

Moje nová závislost. Jsem ráda, že už je Avril v pořádku <3

Zítra to bude měsíc. Připadá mi to jako věčnost. Jakoby to bylo už strašně dávno, co jsme vjeli do Polska a čekaly, kdy nás vysadí a potáhnou nás koně. Ale pořád nepřichází deprese, která přišla v roce 2010 hned den po koncertě. Pořád žiju z toho, že na podzim je uvidím. Pořád žiju z toho Billova úsměvu, kterým jsem doslova zfetovaná. To jen taková kulturní vložka vsuvka.

Dneska jsem si dala kondiční jízdu po minulém absolutním fiasku na zkouškách, kdy jsem fakt selhala a měla totální zatmění. Šlo to hladce, dokonce mě to i bavilo a věřím si mnohem víc, než předtím. Asi je to tím, že vím do čeho jdu, co mě čeká a jaké má komisař taktiky. Je fajn, že s instruktorem prakticky celou cestu prokecáme, dělá si ze mě srandu, co se týče ježdění za dementama a podobně. Bude mi chybět.

Příští týden jedu do Belgie a Anglie. Před pár dny jsem jen tiše záviděla a najednou jsem napsaná jako spolucestující. Bude to neskutečné. Je to poprvé, co jedu někam s nejlepší kamarádkou, se kterou jsem prakticky vyrostla, ví o mně naprosto vše a myslím, že to bude nejlepší týden za poslední dobu, protože už teď máme cestovní horečku, nejraději bychom balily kufry a v Brně stály a čekaly už teď. Jsem fakt ráda, že Londýn poprvé navštívím právě s ní.

Taky jsem nějak procitla, co se týče školy. Donedávna jsem všechno nechávala náhodě a většinou to moc nevycházelo, ale teď když se čímdál víc blíží maturita už to tak raději nenechávám a i věci, které by jiní jen opsali si raději čtu a mám z toho lepší pocit. Strašně mě štvou lidi, kteří všechno jen opíšou a pak na celou třídu vykřikují: "Jo, tak to mám dobře!" Asi jsem nějaká moc usedlá, ale asi mi to tak vyhovuje, protože není zas tak strašně fajn se přetvařovat a pořád přikyvovat ostatním, čímž navazujeme na další část, a to na tu, že mi poslední dobou asi větší polovina mé třídy neskutečně leze na nervy, zejména osoba sedící po většinu času vedle mě. Falešnějšího člověka neznám. Milion chyb na ostatních, hlavně že dotyčná je dokonalá. Tleskám, třeba toho, čím si myslíš že jsi, jednou dosáhneš. Bože, zas tak moc jsem školu řešit tady nechtěla.

To by bylo asi tak vše, co se mého současného žití týče. Věřím, že příště se ozvu dřív, protože budu plná zážitků z Londýna a kdoví, co za alien věc tam objevím a budu to potřebovat někomu sdělit, ale budu se za to tak stydět, že to raději napíšu sem. Taky plánuju nové tetování, takže s tím se určitě taky ozvu, abych to nemusela cpát všem kolem a poslouchat, že budu brzy jak omalovánka.

Mějte se krásně.<3